Dortík za odměnu, čokoláda na nervy a bonbóny pro radost. Aneb jak se pak bez toho cukru nezbláznit?!

Už v těhotenství jedly naše maminky pravděpodobně dost sladkého. No co, v těhotenství si žena nemá nic odpírat a tělo si poručí samo, co potřebuje, je to tak?

Nevím jak vy, ale já si šla ve 3. trimestru do večerky k vietnamci nakoupit asi 6 druhů sušenek, tyčinek a čokolád a ty jsem pak na posezení „zbouchala“ 😀 A to jsem předtím několik let kupované sladkosti nejedla vůbec!

Nemyslím si, že by to byla tak moc potřeba našeho těla. Spíš emocí a hlavy 🙂 Odmala jsme sladkým odměňovaný, rozmazlovaný, dává se nám na smutky, rozbitý koleno, po doktorovi nebo jako úplatek, abychom neplakali. A v těhotenství se to připomíná. Proto má plno žen v těhu chuť na jídla, která měly rády v dětství.

Když vysvětlím pointu psaní o těhotenství. Už tehdy od nás to malý miminko dostává do těla poměrně velký množství cukru!

Potom taky z umělého mlíčka, které nemá vůbec hezký složení a které se podává maminkami víc a víc a dřív a dřív, protože kojení není dnes priorita a informovanost o něm taky nic moc. Takže většina dětí je od miminka na Sunaru, od 5. měsíce na přesnídávkách (slazené přesnídávky ve skle od Hello má na sobě dokonce symbol 4m+, což je šílený, když si vezmete, že to tam smí být jen díky hladké konzistenci, ale plno maminek to nezkoumá a když vidí 4m+, tak prostě kupuje – masakr!) a potom od roka (někdy i dřív) už dostanou sušenky, rohlík, slazené jogurty, dort, čokoládu, croissant…

Nechci se nikoho dotknout ani démonizovat. Sama mám kamarádky, které svým dětem, už takhle malým, dávají sladké, nevadí jim to a já to respektuju a neodsuzuju. Spíš se pozastavuju nad tím, že je to dneska tak propagované a normalizované, že dělat to jinak je -„divné“, až skoro trestné. A hlavně aby nikdo nezjišťoval, co to s tím tělem vlastně dělá…

Nedej bože abyste byla ta ezo, eko, bio maminka, co dětem cukr nedává. Chudáčci malí, co pak z toho dětství mají! 😀
Jo, teď si z toho trochu utahuju. Ale přitom…

Už je dneska jasně známo, že na cukru vzniká jedna z největších závislostí (a to téměř okamžitě), kdy nepříznivé bakterie vybíjejí naše prospěšné bakterie obránce v našem střevě a oslabují tak naše tělo. Chtějí za každou cenu přežít a tak vás nutí (chuť na sladké, mlsat) jíst cukru víc a víc, aby si zajistily, že nepřestane dodávka cukru a ony nezemřou. Mají to fikaně vymyšlené!

Ale! Narozdíl např. od cigaret či alkoholu, se to nesdílí tak veřejně, cukr je legální (vpodstatě už od narození), není omezený a je nadužívaný. Není se pak čemu divit, že většina populace je (narozdíl od minulých desetiletí) obézní nebo má nadváhu a jiné zdravotní problémy, které by si s cukrem ani nespojili!

Jak moc udělal neplechy v našich  tělíčkách, když nám s dcerou způsobil kvasinku a díky bohu za to – díky tomu přišlo velké uvědomění!

Možná to zní vtipně, ale já na sobě opravdu pozoruju, že když si dám sladké, další den v podobnou hodinu už se hlásí mlsná se svým „Já bych si něco dala“ a dokud nedopravím do těla něco s cukrem, nemůžu myslet „na nic jiného“. Takhle nás sladké ovládá. Taky jak je mi po něm těžko, mám zamlženou mysl, zimnici a nic mě nezajímá.

Kdo jí cukr často, ten si ani neuvědomuje, co všechno má za nepříznivé okamžité účinky a neduhy!

S tímhle vědomím taky už moc dobře chápu, proč jsem se jako malá tolik přejídala sladkým, zajídala nepříjemné emoce, byla jak v koloběhu a i když už jsem nechtěla a třeba mi to ani nechutnalo, měla jsem nadváhu, tělu to nedělalo dobře, psychika dole, inzulin furt nahoře, únava, byl to „rituál“ a nešlo s tím přestat! I když jsem vydržela pár dní, vždycky mě to nakonec dohonilo!

Kdy a kde nastal zlom? PTÁTE SE CO S TÍM, KDYŽ TOHLE TAKY ZAŽÍVÁTE, CHCETE ZMĚNU, ALE NEVÍTE JAK NA TO UDRŽITELNĚ?

1. ROZHODNUTÍ A MOTIVACE PRO ZMĚNU
2. PÍT VÍCE VODY
3. UVĚDOMOVAT SI, JAK SE PO TAKOVÉ NE ÚPLNĚ KVALITNÍ MŇAMCE CÍTÍTE
4. PŘESTAT KUPOVAT SLADKOSTI V OBCHODĚ
5. VYŘADIT ZE STRAVY VŠECHEN PŘIDANÝ CUKR (počítá se i jiný cukr než bílý, sirupy,…)
6. UDĚLAT SI NOVÝ ZVYK – NAHRADIT NEZDRAVÉ MŇAMKY TĚMI KVALITNÍMI

Pokračování mého příběhu se sladkým…

Že cukr není zdravý a tloustne se po něm, jsem věděla už dříve (i když jsem netušila proč někdo jo a někdo ne),  ale tehdy mě zajímala jen váha – takže když jsem se přejedla sladkým, pak jsem to vycvičila a bylo. Díky ODHODLÁNÍ jsem vydržela být bez kupovaných sladkostí několik let. Primární důvod ale nebyl zdraví. A tak jsem se k němu jednoho dne zase vrátila. Abych po roce zjistila, jak moc nám ubližuje a uvědomila si, proč ho vlastně už nepotřebuju! 🙂

A, a to je hlavní, nejíst „srajdy“ z obchodu neznamená nemoct už nikdy sladké! Znamená to dát si ho vědomě jen tehdy, kdy chci JÁ (ne moje bakterie) a rozhodnout se, že chci dát svému tělu VÍC. A prostě věnovat čas přípravě a tvorbě svých vlastních kvalitních mňamek doma.

O tom je i můj ebook zDARma 10+2 receptů, který vám může být skvělým pomocníkem a inspirací v začátcích vaší cesty za ZMĚNOU JÍDELNÍČKU, cesty k SOBĚ! 🙂

Chcete pár tipů na kvalitní mňamky a dochucování i sem? Ano? Dobře, máte to mít! Ať slouží 🙂

• VYTVOŘTE SI DOMÁCÍ ČOKOLÁDU
• KUPTE SI NESLAZENÉ OŘECHOVÉ MÁSLO
• KDYŽ MÁTE NA NĚCO CHUŤ, ZAŘAĎTE OVOCE
• PEČTE SI DOMÁCÍ MŇAMKY „BEZ CUKRU“
• KDYŽ UŽ, NAHRAZUJTE CUKR MEDEM
• NA SVÁČU JE SUPER OŘÍŠKOVÁ GRANOLA S COCO JOGURTEM NEBO OVOCE V ČOKOLÁDĚ
• TAKY DOMÁCÍ ZMRZKU Z BANÁNŮ A DALŠÍHO OVOCE/KAKAA/VANILKY PŘIPRAVÍTE SNADNO!
• RŮZNÉ KAŠE, NAPŘ. POHANKOVÁ, JSOU LAHŮTKA PRO TĚLO I MYSL
• SNÍDEJTE NASLANO 
• DOMÁCÍ SLADKÉ MŇAMKY MLSEJTE AŽ PO HLAVNÍM JÍDLE
• MĚJTE CELKOVĚ STRAVU VYVÁŽENOU NA VITAMINY A ŽIVINY, TUKY, BÍLKOVINY, AŤ NEMÁ TĚLO CHUŤ „DOHÁNĚT“ NĚČÍM NEZDRAVÍM NEBO SE PŘEJÍDAT
• JEZTE PRAVIDELNĚ
• ŽENY PŘED OVULACÍ A MENSTRUACÍ SI DOPŘEJTE VÍC MŇAMŮSTEK JAKO OVOCE, DOMÁCÍ ČOKO, BUCHTIČKA BEZ CUKRU. BANÁNOVÉ LÍVANCE,…

Aaaaaa… brzy přidám recept na domácí bezlepkový banánový chlebíček bez cukru. Mňam! Těšíte se? 😀 🙂

Mějte se krásně 🙂 Papá.

S láskou,

Kája